Jan Krištof Liška

Jan Kryštof Liška  se narodil (asi 1650 ve Vratislavi – 23. srpna 1712 v Lubuši, Slezsko) byl český barokní malíř. Jeho dílo zahrnuje především oltářní obrazy a fresky.  Liška měl k otčímovi blízký vztah, v letech 1664-1670 se vyučil v jeho dílně. Spolupráce mezi Liškou a Wilmannem zůstala až do Wilmannovy smrti těsná a velmi dobrá. Otčím Liškovi umožnil v letech 1674–1680 absolvovat studijní cestu po Itálii, na které Liška studoval především jasnou barevnost a uvolněný rukopis na dílech Lucy Giordana, Giovanni Battisty Galliho, G. Lanfranca a dalších mistrů radikálního baroka. Od roku 1689 pracoval v Čechách, především v Praze, kde vedl stále spory s malířským cechem, zároveň umělecky zůstával poněkud ve stínu svého slavnějšího otčíma. Willmann zemřel v roce 1706 a Liška získal jeho místo v cisterciáckém lubušském klášteře. Odtud získával zakázky především z cisterciáckých a karmelitánských klášterů, ale i od jiných církevních institucí.