František Gyurkovits

1876 – 1968 -právem ho nazývají malířem Lučence, resp. Novohradu, protože jeho život a dílo se neoddělitelně spojují s tímto městem a jeho okolím. V době, kdy se zde natrvalo usadil (1913), měl už za sebou roky studia v Budapešti, Paříži a na akademii v Mnichově. V akademickém realismu si osvojil i principy impresionismu a plenérismu, které určily celou jeho uměleckou dráhu. Maloval tradičním způsobem, jehož prostřednictvím okolní svět zachycoval přes svůj optimistický pohled na život. Jeho rukopis je ve všech těchto pracích prudký, svěží, nános barvy je převážně pastózní, vytvářející charakteristickou strukturu povrchu malby. Gyurkovits miloval světlo a barvu, proto velmi často využíval světelný kontrast, harmonizovaný citlivě podávaným polostínem. Mezi jeho nejoblíbenější motivy patřily zejména žánrové obrazy, figurální kompozice, portréty, země a veduty, které diváka zavedou do zákoutí starého Lučence, parku, trhů a jarmarků - ruchu života obyvatel města a jeho okolí