Dědina Jan

Jan Dědina, narozen 1. září, 1870, Straky – zemřel 14. ledna 1955, Tatobity, byl český akademická malíř, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech, autor spisůa umělcích. Vysudoval Uměleckoprůmyslovou školu  a Akademii výtvarných umění v Praze. Byl žákem Františka Ženíška a Maxmiliána Pirnera. U Josefa Myslbeka studoval sochařství. po ukončení studií musel narukovat do rakouské armády, odkud v roce 1895 dezertoval. Později, žil a tvořil v Paříži, kam odjel za svým bratrem Václavem. V Paříži ilustroval v časopise Monde illustré. Pracoval i na výzdobě strpoů a Malém Paláci poblíž Champs-Élysées a v Comédie-Française. Spolupracoval zde s Luďkem Maroldemnebo Alfonsem Muchou. Do Čech se vrátil na základě amnestie v roce 1909. Stal se členem Jednoty výtvarných umělců. Po razii gestapa v jeho pražském bytě a smrti manželky v roce 1943 se trvale usadil v Tatobitech Tatobitech v Českém ráji, kde měl i ateliér a jejichž okolí se stalo inspirací pro mnohé jeho obrazy.